Analogové vysílání A-TV je původní způsob šíření televizního a rozhlasového signálu. Obraz i zvuk byly přenášeny pomocí elektromagnetického vlnění. Informace o barvách a zvuku byly vytvářeny modulací spojitého signálu a každá televizní frekvence nesla signál jediné stanice. Analogové vysílání je v současnosti nahrazováno digitálním vysíláním. V České republice bylo analogové vysílání vypnuto ke konci roku 2011, kdy nastala tzv. analogová tma.
Za počátek televizního vysílání se pokládá datum 2.11. 1936, kdy britská rozhlasová společnost BBC použila obrazový standard elektronické televize
Historie analogového vysílání - Souhrn vybraných významných dat a událostí
- 1946 - 1948 - ve VTÚ v Tanvaldě pokračují práce na přípravě televizního řetězce s normou 625 řádků.
- 23. Březen 1948 - kompletní televizní řetězec předveden v Tanvaldě novinářům.
- Květen 1948 - úspěšné předvedení české televize na Mezinárodní výstavě rozhlasu (MEVRO) v Praze.
- V Červenci 1948 byly na XI. všesokolském sletu uskutečněny první televizní přenosy pro veřejnost. Před přijímači v Praze se denně vystřídalo až třicet tisíc lidí, ale na skutečné vysílání do domácností si všichni museli ještě pár let počkat.
-
1. Května 1953 začalo první pravidelné zkušební veřejné vysílání z Petřínské rozhledny v Praze. Československo se tak dostalo do dvacítky zemí světa, kde bylo vysílání spuštěno nejdříve, a předběhlo řadu významnějších evropských a světových zemí. Studia v té době byla v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Televize vysílala v roce 1953 - 3 dny v týdnu (v létě jen 2 dny) a začínalo vždy až v podvečer nebo večer, 1954 - 4 dny, 1955 - 5 dní, od 29. prosince 1958 - 7 dní. Televizní vysílač na Petříně vysílal na prvním kanále I.pásma tehdejší normy OIRT (48,5 – 56,5MHz) s výkonem 5kW a dosahem kolem 50km. 31. prosince roku 1955 začala televize vysílat v Ostravě z ostravského studia jakožto druhého studia v Československu. 3. listopadu 1956 se začalo vysílat v Bratislavě. Ostravský vysílač pracoval také na kanále R1, stejně jako pražský Petřín. V Bratislavě se pak vysílalo na kanále R2. 6. července 1961 vzniklo televizní studio v Brně, a 25. února 1962 v Košicích. První televizory pro příjem tohoto vysílání byly vyráběné v Tesle Strašnice. Jednalo se o televizor Tesla 4001A. 1. září 1961 mělo koncesi 1 mil. majitelů televizních přijímačů, v roce 1963 již 1,5 mil. majitelů, 1. března 1965 byly hlášeny 2 miliony, 1. prosince 1969 již 3 miliony a v roce 1978 už 4 miliony.
1. Května 1953 program vysílání začal ve 20 hodin. Večerem provázel Jaroslav Marvan, zahájil ho projevem generální ředitel Československého rozhlasu Jiří Vrabec. Z filmového pásu se vysílala kantáta Václava Dobiáše "Buduj vlast, posílíš mír", následovaly reportáže filmových týdeníků (např.Antonín Zápotocký u vojáků, Jmenování laureátů státních cen, fotbalové utkání ČSR-Itálie apod.) a také reportáž původní, natočená na ranní prvomájové manifestaci a zpracovaná v barrandovských kapacitách. - Konec roku 1953 - na konci roku 1953 bylo v provozu asi 2000 televizorů, z nichž tisícovka značky Leningrad se dovezla z NDR, kde se tehdy v sovětské licenci vyráběly. Ale už v roce 1953 dodávala strašnická Tesla na trh přijímače Tesla 4001A (za rok 1953 13475 kusů - viz Kohout, 1954). Prodávaly se za 4000 Kčs, což tehdy představovalo téměř půlroční průměrný plat. K 1.10.1953 se cena administrativně snížila na 2500 Kčs a v pozdějších letech cena dále klesla na přijatelných 2000 Kčs.
- 25. Února 1954 - bylo prohlášeno televizní vysílání za pravidelné. Rok experimentálního vysílání stačil k tomu, aby se získaly první programové zkušenosti. Vysílání v roce 1954 se svým obsahem příliš neodlišuje od vysílání roku 1953, ale rozšiřuje se jeho vysílací doba, zlepšuje se jeho plánovitost, získávají se dramaturgické zkušenosti.
- Leden 1955 - televizory musely být - podobně jako dříve rozhlasové přijímače - přihlášeny a začal se vybírat televizní poplatek ve výši 15 Kčs. Počet televizních koncesionářů (účastníků) v českých zemích v letech 1955-1962, během sedmi let, překročil miliónovou hranici. 1955 - 32 108, 1956 - 75 140, 1957 - 166 590, 1958 - 306 534, 1959 - 473 315, 1960 - 710 837, 1961 - 949 073, 1962 - 1 159 863.
- Konec roku 1955 - veškeré televizní vysílání se omezoval na jediný pražský vysílač na Petříně, který byl schopen pokrýt území hlavního města Prahy, středočeského kraje a části severních a východních Čech.
- 31. Prosince 1955 - bylo zahájeno první vysílání pro ostravsko z druhého československého vysílače Ostrava - Hošťálkovice. Zpočátku se vysílalo jen 2 dny v týdnu (středa 19:00 – 21:30 a neděle 18:30 - 21:30), později 4 dny (úterý, čtvrtek, sobota, neděle).
- 28. Ledna 1956 - Československá televize uskutečnila první přímý přenos ze zahraničí. Podařilo se jí zajistit a odvysílat přenos ze Zimních olympijských her v Cortině d ́Ampezzo. Signál se do ČSR dostával z Itálie přes NSR a NDR.
- 11. Března 1956 - se poprvé vysílalo týdenní sportovní zpravodajství Branky-body-vteřiny, pořad, který se objevuje dodneška na obrazovce jako doklad nejstaršího nepřetržitě vysílaného televizního pořadu v České republice.
- 3. Listopadu 1956 - bylo zahájeno televizní vysílání na Slovensku. Základem se stal vysílač na vrchu Kamzík, v jehož provozní budově se zřídilo malé studio se dvěma kamerami, filmovými snímači, režií a přenosovým vozem.
- Prosinec 1956 - došlo k propojení radioreléovou trasou Prahy s Ostravou přes Suchý vrch v Orlických horách a Praděd do Hošťálkovic. Kvalitní příjem obrazu se podařilo docílit na přenosové trase až začátkem roku 1957, přičemž tato trasa byla pouze jednosměrná (její "obracení" trvalo zpočátku až jednu hodinu). Ostrava tak mohla přebírat vysílání z Prahy, kde se televizní program vysílal od října 1955 již šestkrát týdně (nevysílalo se v pondělí).
- 1. Května 1957 - putování českého televizního signálu do zahraničí (přenos prvomájových oslav do Berlína NDR).
- 2. Srpna 1958 se navázalo dvousměrné retranslační spojení mezi Prahou a Bratislavou, které umožnilo operativní přenos bratislavského signálu do Prahy. Právě tato výměna programu umožnila od 29.prosince 1958 vysílat celostátně již každý den, sedm dnů v týdnu. Právě tehdy vznikla tradice, která přetrvala až do rozpadu federace v roce 1993, a to, že slovenské pořady se v celostátním programu vysílaly v pondělí, které až do roku 1958 bylo v Praze volným dnem určeným pro údržbu.
- Od ledna 1959 se vysílal televizní program také pro Brno a okolí z vysílače Kojál. Brno tedy mělo k dispozici signál celostátního televizního vysílání, ale až do roku 1961 bylo pouze pasivním příjemcem programu. Televizní studio v Brně se zřídilo až v roce 1961.
- 25. Února 1962 - začalo televizní vysílání v Košicích, které se tak stalo pátým televizním studiem v Československu.
- V roce 1966 - zahájení prvního televizního reklamního vysílání
- V roce 1968 - vyvrcholení jednání o volbě systému kódování barev (PAL nebo SECAM), kdy bylo odbornými kruhy doporučeno zahájit vysílání v soustavě PAL a Výzkumný ústav sdělovací techniky vyvinul celotranzistorový stolní barevný přijímač.
- Srpen 1968 - Do příprav barevné televize zasáhla okupace sovětskou armádou.
- V roce 1969 - Podle vzoru Sovětského svazu zaveden systém Secam IIIb, který vzhledem k principu kódování neumožňuje jednoduchý elektronický střih obrazu při videozáznamech (rušivé pruhy a ztráta barev v okamžiku střihu). Proto byla televizní studia vybavena technikou v systému PAL a teprve na vysílačích se překódovalo do SECAMu a na trhu se objevil nový přijímač Tesla Color 4401A. Hybrid se sovětskou obrazovkou 59LK3C typu Delta sovětské výroby o úhlopříčce 59 cm. Televizor se vyráběl v letech 1973 až 1976 v podniku Tesla Orava.
- 21. Července 1969 - Československá televize vysílá přímý přenos z přistání americké kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci
- 10. Května 1970 – začíná vysílat druhý program České televize a na některých vysílačích se barevně experimentálně vysílá druhý program.
- V roce 1972 - začala výroba prvního československého barevného přijímače „Tesla Color“ pod typovým označením 4401A. V přístroji bylo použito 9ks elektronek a obrazovka s úhlopříčkou 59cm sovětské výroby.
- 9. Května 1973 – oficiální prohlášení pravidelného barevného vysílání, tedy k dvacátému výročí svého vzniku. Barevné vysílání probíhalo na druhém programu České televize.
- 9. Května 1975 - pravidelné barevné vysílání prvního programu České televize.
- 1. Ledna 1993 - Česká televize zahájila vysílání nově pojmenovaných programů ČT1, ČT2 a ČT3.
- 10. Října 1993 - Česká televize uvedla na programu ČT1 kaţdodenní nepřetržité 24hodinové vysílání.
- V roce 2000 - se Česká republika připravovala na přechod k digitálnímu TV vysílání v digitální zemské (dříve se používal termín pozemní) platformě DVB - T
Vypnutí analogových kmitočtů
V srpnu 2007 bylo zcela vypnuto analogové vysílání na Domažlicku, jednalo se o první oblast v České republice bez analogu vůbec. První velkou oblastí, jež se musela spoléhat čistě na digitální vysílání, se na jaře 2009 stalo hlavní město České republiky – Praha.
9. listopadu 2011 uvedly v život České Radiokomunikace poslední digitální vysílače, stalo se tomu tak na Tlusté hoře a Ploštinách na Zlínsku.
Ve středu 30. 11. 2011 ve 12:05 hodin byly vypnuté poslední dva analogové vysílače velkého výkonu ČT1 Zlín – Tlustá hora a Vsetín – Bečevná. Současně skončil řádný provoz zbývajících jednatřiceti analogových dokrývačů.
Rádiové kanály
Vysílací frekvence vysílačů digitálních se od frekvence analogových odlišují. U televizních vysílačů analogových se pro daný kanál udáváno více frekvencí. Digitální vysílač zpracovává jeden společný transportní tok pro více televizních programů, reprezentovaných tzv. multiplexem, a vysílá na středním kmitočtu fSTŘ daného kanálu, na rozdíl od ATV, u které je vysílána nosná frekvence nosné obrazu, barvonosné a nosná frekvence zvuku. Tato odlišnost však na využití a rozdělení kanálů nemá žádný vliv. Při vysílání analogové televize je v 8 MHz kanálu, nosná frekvence obrazu vzdálená 1200 kHz od začátku kanálu, a nosná frekvence zvuku vzdálena o 250 kHz od konce kanálu, normy ATV D/K. Spektrum OFDM modulovaných frekvencí u digitální televize, s rovnoměrně rozloženým výkonovým spektrem, obsahuje „prázdná pásma“ pouze 200 kHz na počátku a na konci 8 MHz kanálu, tak jak je naznačeno na obrázku.
Kmitočty televizních kanálů podle různých norem
Kmitočty TV kanálů podle soustavy CCIR D/K 1. – 3. TV pásmo (VHF)
Tato norma s rozestupem kanálů 8 MHz se používala v ČR a v dalších zemích bývalého východního bloku pro analogové TV vysílání. Tato soustava se někdy nazývá normou OIRT a pásmem VHF. Pro zjednodušení a odlišení se v literatuře pro tuto soustavu předřazuje před číslo kanálu písmeno „R“.
| TV pásmo | Označení kanálu | Nosný kmitočet / MHz | |
|---|---|---|---|
| Obraz | Zvuk | ||
| I. | R 1 | 49,75 | 56,25 |
| R 2 | 59,25 | 65,75 | |
| II. | R 3 | 77,25 | 83,75 |
| R 4 | 85,25 | 91,75 | |
| R 5 | 93,25 | 99,75 | |
| III. | R 6 | 175,25 | 181,75 |
| R 7 | 183,25 | 189,75 | |
| R 8 | 191,25 | 197,75 | |
| R 9 | 199,25 | 205,75 | |
| R 10 | 207,25 | 213,75 | |
| R 11 | 215,25 | 221,75 | |
| R 12 | 223,25 | 229,75 | |
Kmitočty TV kanálů podle soustavy CCIR B/G 1. a 3. TV pásmo (VHF)
Tato norma s rozestupem kanálů 7 MHz se používala ve většině zemí Evropy kromě zemí bývalého východního bloku. Pouze Irsko, Francie a Itálie používaly jiné rozdělení TV kanálů v 1. TV pásmu, ale v těchto zemích se již na nízkých kanálech do 87 MHz nevysílalo. Kanály E2 – E4 se postupně opouštěly, jak se vypínaly analogové TV vysílače a přecházelo se na DVB-T. Pokud se v ČR bude používat pro digitální vysílání DVB-T i 3. TV pásmo (např. v SRN a Rakousku se používá), je pravděpodobné, že se u nás přejde ze současné soustavy CCIR D/K také na tuto soustavu B/G s rozestupem kanálů 7 MHz. Tato soustava se někdy nazývá jen normou CCIR a pásmem VHF. Pro zjednodušení a odlišení se v literatuře předřazuje před číslo kanálu písmeno „E“.
| TV pásmo | Označení kanálu | Nosný kmitočet / MHz | |
|---|---|---|---|
| Obraz | Zvuk | ||
| I. | E 2 | 48,25 | 53,75 |
| E 2 A | 49,75 | 55,25 | |
| E 3 | 55,25 | 60,75 | |
| E 4 | 62,25 | 67,75 | |
| III. | E 5 | 175,25 | 180,75 |
| E 6 | 182,25 | 187,75 | |
| E 7 | 189,25 | 194,75 | |
| E 8 | 196,25 | 201,75 | |
| E 9 | 203,25 | 208,75 | |
| E 10 | 210,25 | 215,75 | |
| E 11 | 217,25 | 222,75 | |
| E 12 | 224,25 | 229,75 | |
Kmitočty TV kanálů ve 4. – 5. TV pásmu (UHF)
Soustava se používá v celé Evropě, liší se jen odstupy kmitočtu zvuku od obrazu. Kmitočet zvuku podle normy CCIR K (v tabulce označen „K“) s odstupem zvuku 6,5 MHz od obrazu se používala v ČR a v dalších zemích bývalého východního bloku.
Kmitočet zvuku podle normy CCIR G (v tabulce označen „G“) s odstupem 5,5 MHz se používá v ostatních zemích Evropy. Na Slovensku se postupně přešlo ze soustavy K na CCIR G (tedy odstup zvuku od obrazu 5,5 MHz). 4. TV pásmo obsahuje kanály 21 – 34 a 5. TV pásmo kanály 35 – 69, ale to se v praxi moc nerozlišuje, celé toto pásmo, označované i jako UHF, se bere jako celek. V posledních letech se začínají využívat i nejvyšší kanály 61 – 69.
U digitálního pozemního vysílání DVB-T v Evropě se používá také toho rozdělení kanálů s odstupem 8 MHz, digitální signál DVB-T vyplňuje téměř celý 8 MHz kanál, proto už se neuvádějí nosné kmitočty zvuku a obrazu, ale u settopboxů v menu ladění se udává jako frekvence v MHz jen tzv. střední kmitočet TV kanálu, tento uvádíme ve sloupci za číslem kanálu. Celý rozsah kanálu je od -4 až do +4 MHz od středního kmitočtu, pro kanál 25 je to např. 502 až 510 MHz.
| Označení kanálu | Nosný kmitočet / MHz | |||
|---|---|---|---|---|
| Střední (DVB-T/T2) | Obraz | Zvuk (K) | Zvuk (G) | |
| 21 | 474 | 471,25 | 477,75 | 476,75 |
| 22 | 482 | 479,25 | 485,75 | 484,75 |
| 23 | 490 | 487,25 | 493,75 | 492,75 |
| 24 | 498 | 495,25 | 501,75 | 500,75 |
| 25 | 506 | 503,25 | 509,75 | 508,75 |
| 26 | 514 | 511,25 | 517,75 | 516,75 |
| 27 | 522 | 519,25 | 525,75 | 524,75 |
| 28 | 530 | 527,25 | 533,75 | 532,75 |
| 29 | 538 | 535,25 | 541,75 | 540,75 |
| 30 | 546 | 543,25 | 549,75 | 548,75 |
| 31 | 554 | 551,25 | 557,75 | 556,75 |
| 32 | 562 | 559,25 | 565,75 | 564,75 |
| 33 | 570 | 567,25 | 573,75 | 572,75 |
| 34 | 578 | 575,25 | 581,75 | 580,75 |
| 35 | 586 | 583,25 | 589,75 | 588,75 |
| 36 | 594 | 591,25 | 597,75 | 596,75 |
| 37 | 602 | 599,25 | 605,75 | 604,75 |
| 38 | 610 | 607,25 | 613,75 | 612,75 |
| 39 | 618 | 615,25 | 621,75 | 620,75 |
| 40 | 626 | 623,25 | 629,75 | 628,75 |
| 41 | 634 | 631,25 | 637,75 | 636,75 |
| 42 | 642 | 639,25 | 645,75 | 644,75 |
| 43 | 650 | 647,25 | 653,75 | 652,75 |
| 44 | 658 | 655,25 | 661,75 | 660,75 |
| 45 | 666 | 663,25 | 669,75 | 668,75 |
| 46 | 674 | 671,25 | 677,75 | 676,75 |
| 47 | 682 | 679,25 | 685,75 | 684,75 |
| 48 | 690 | 687,25 | 693,75 | 692,75 |
| 49 | 698 | 695,25 | 701,75 | 700,75 |
| 50 | 706 | 703,25 | 709,75 | 708,75 |
| 51 | 714 | 711,25 | 717,75 | 716,75 |
| 52 | 722 | 719,25 | 725,75 | 724,75 |
| 53 | 730 | 727,25 | 733,75 | 732,75 |
| 54 | 738 | 735,25 | 741,75 | 740,75 |
| 55 | 746 | 743,25 | 749,75 | 748,75 |
| 56 | 754 | 751,25 | 757,75 | 756,75 |
| 57 | 762 | 759,25 | 765,75 | 764,75 |
| 58 | 770 | 767,25 | 773,75 | 772,75 |
| 59 | 778 | 775,25 | 781,75 | 780,75 |
| 60 | 786 | 783,25 | 789,75 | 788,75 |
| 61 | 794 | 791,25 | 797,75 | 796,75 |
| 62 | 802 | 799,25 | 805,75 | 804,75 |
| 63 | 810 | 807,25 | 813,75 | 812,75 |
| 64 | 818 | 815,25 | 821,75 | 820,75 |
| 65 | 826 | 823,25 | 829,75 | 828,75 |
| 66 | 834 | 831,25 | 837,75 | 836,75 |
| 67 | 842 | 839,25 | 845,75 | 844,75 |
| 68 | 850 | 847,25 | 853,75 | 852,75 |
| 69 | 858 | 855,25 | 861,75 | 860,75 |
Rozdělení tzv. „S“ kanálů
Tyto kanály se používají výhradně v kabelových televizních rozvodech (TKR), případně u větších rozvodů společné televizní antény (STA), kdy je přenášen velký počet programů a nešlo je naladit na starých CRT televizních přijímačích.
Orientační mapy pokrytí
Rok 2001 - stav k 31.12.2001
