Analogové vysílání A-TV

Datum : Aktualizace : Počet zobrazení : 69

Analogové vysílání A-TV je původní způsob šíření televizního a rozhlasového signálu. Obraz i zvuk byly přenášeny pomocí elektromagnetického vlnění. Informace o barvách a zvuku byly vytvářeny modulací spojitého signálu a každá televizní frekvence nesla signál jediné stanice. Analogové vysílání je v současnosti nahrazováno digitálním vysíláním. V České republice bylo analogové vysílání vypnuto ke konci roku 2011, kdy nastala tzv. analogová tma.

Za počátek televizního vysílání se pokládá datum 2.11. 1936, kdy britská rozhlasová společnost BBC použila obrazový standard elektronické televize

Historie analogového vysílání

  • 1946 - 1948 - ve VTÚ v Tanvaldě pokračují práce na přípravě televizního řetězce s normou 625 řádků.
  • 23. březen 1948 - kompletní televizní řetězec předveden v Tanvaldě novinářům.
  • Květen 1948 - úspěšné předvedení české televize na Mezinárodní výstavě rozhlasu (MEVRO) v Praze.
  • V červenci 1948 byly na XI. všesokolském sletu uskutečněny první televizní přenosy pro veřejnost. Před přijímači v Praze se denně vystřídalo až třicet tisíc lidí, ale na skutečné vysílání do domácností si všichni museli ještě pár let počkat.
  • 1. května 1953 začalo první pravidelné zkušební veřejné vysílání z Petřínské rozhledny v Praze. Československo se tak dostalo do dvacítky zemí světa, kde bylo vysílání spuštěno nejdříve, a předběhlo řadu významnějších evropských a světových zemí. Studia v té době byla v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Televize vysílala v roce 1953 - 3 dny v týdnu (v létě jen 2 dny), 1954 - 4 dny, 1955 - 5 dní, od 29. prosince 1958 - 7 dní. Televizní vysílač na Petříně vysílal na prvním kanále (48,5 – 56,5MHz), a jeho dosah se pohyboval kolem 50km. 31. prosince roku 1955 začala televize vysílat v Ostravě, 3. listopadu 1956 v Bratislavě. Ostravský vysílač pracoval také na kanále R1, stejně jako pražský Petřín. V Bratislavě se pak vysílalo na kanále R2. 6. července 1961 vzniklo televizní studio v Brně, a 25. února 1962 v Košicích. První televizory pro příjem tohoto vysílání byly vyráběné v Tesle Strašnice. Jednalo se o televizor Tesla 4001A. V září 1961 mělo koncesi 1 mil. majitelů televizních přijímačů, v roce 1963 již 1,5 mil. majitelů, v březnu 1965 byly hlášeny 2 miliony, na konci roku 1969 již 3 miliony a v roce 1978 už 4 miliony.
  • 25. února 1954 - bylo prohlášeno televizní vysílání za pravidelné.
  • V roce 1966 - zahájení prvního televizního reklamního vysílání
  • V roce 1968 - vyvrcholení jednání o volbě systému kódování barev (PAL nebo SECAM), kdy bylo odbornými kruhy doporučeno zahájit vysílání v soustavě PAL a Výzkumný ústav sdělovací techniky vyvinul celotranzistorový stolní barevný přijímač.
  • Srpen 1968 - Do příprav barevné televize zasáhla okupace sovětskou armádou.
  • V roce 1969 - Podle vzoru Sovětského svazu zaveden systém Secam IIIb, který vzhledem k principu kódování neumožňuje jednoduchý elektronický střih obrazu při videozáznamech (rušivé pruhy a ztráta barev v okamžiku střihu). Proto byla televizní studia vybavena technikou v systému PAL a teprve na vysílačích se překódovalo do SECAMu a na trhu se objevil nový přijímač Tesla Color 4401A. Hybrid se sovětskou obrazovkou 59LK3C typu Delta sovětské výroby o úhlopříčce 59 cm. Televizor se vyráběl v letech 1973 až 1976 v podniku Tesla Orava.
  • 10. května 1970 – začíná vysílat druhý program České televize a na některých vysílačích se barevně experimentálně vysílá druhý program.
  • 9. května 1973 – oficiální prohlášení pravidelného barevného vysílání. Byrevné vysílání probíhalo na druhém programu České televize.
  • 9. května 1975 - pravidelné barevné vysílání prvního programu České televize.

Vypnutí analogových kmitočtů

V srpnu 2007 bylo zcela vypnuto analogové vysílání na Domažlicku, jednalo se o první oblast v České republice bez analogu vůbec. První velkou oblastí, jež se musela spoléhat čistě na digitální vysílání, se na jaře 2009 stalo hlavní město České republiky – Praha.

9. listopadu 2011 uvedly v život České Radiokomunikace poslední digitální vysílače, stalo se tomu tak na Tlusté hoře a Ploštinách na Zlínsku.

Ve středu 30. 11. 2011 ve 12:05 hodin byly vypnuté poslední dva analogové vysílače velkého výkonu ČT1 Zlín – Tlustá hora a Vsetín – Bečevná. Současně skončil řádný provoz zbývajících jednatřiceti analogových dokrývačů.

Rádiové kanály

Vysílací frekvence vysílačů digitálních se od frekvence analogových odlišují. U televizních vysílačů analogových se pro daný kanál udáváno více frekvencí. Digitální vysílač zpracovává jeden společný transportní tok pro více televizních programů, reprezentovaných tzv. multiplexem, a vysílá na středním kmitočtu fSTŘ daného kanálu, na rozdíl od ATV, u které je vysílána nosná frekvence nosné obrazu, barvonosné a nosná frekvence zvuku. Tato odlišnost však na využití a rozdělení kanálů nemá žádný vliv. Při vysílání analogové televize je v 8 MHz kanálu, nosná frekvence obrazu vzdálená 1200 kHz od začátku kanálu, a nosná frekvence zvuku vzdálena o 250 kHz od konce kanálu, normy ATV D/K. Spektrum OFDM modulovaných frekvencí u digitální televize, s rovnoměrně rozloženým výkonovým spektrem, obsahuje „prázdná pásma“ pouze 200 kHz na počátku a na konci 8 MHz kanálu, tak jak je naznačeno na obrázku.

Porovnání analogového a digitálního kanálu

Kmitočty televizních kanálů podle různých norem

Kmitočty TV kanálů podle soustavy CCIR D/K 1. – 3. TV pásmo (VHF)

Tato norma s rozestupem kanálů 8 MHz se používala v ČR a v dalších zemích bývalého východního bloku pro analogové TV vysílání. Tato soustava se někdy nazývá normou OIRT a pásmem VHF. Pro zjednodušení a odlišení se v literatuře pro tuto soustavu předřazuje před číslo kanálu písmeno „R“.

TV pásmo Označení kanálu Nosný kmitočet / MHz
Obraz Zvuk
I. R 1 49,75 56,25
R 2 59,25 65,75
II. R 3 77,25 83,75
R 4 85,25 91,75
R 5 93,25 99,75
III. R 6 175,25 181,75
R 7 183,25 189,75
R 8 191,25 197,75
R 9 199,25 205,75
R 10 207,25 213,75
R 11 215,25 221,75
R 12 223,25 229,75
Kmitočty TV kanálů podle soustavy CCIR B/G 1. a 3. TV pásmo (VHF)

Tato norma s rozestupem kanálů 7 MHz se používala ve většině zemí Evropy kromě zemí bývalého východního bloku. Pouze Irsko, Francie a Itálie používaly jiné rozdělení TV kanálů v 1. TV pásmu, ale v těchto zemích se již na nízkých kanálech do 87 MHz nevysílalo. Kanály E2 – E4 se postupně opouštěly, jak se vypínaly analogové TV vysílače a přecházelo se na DVB-T. Pokud se v ČR bude používat pro digitální vysílání DVB-T i 3. TV pásmo (např. v SRN a Rakousku se používá), je pravděpodobné, že se u nás přejde ze současné soustavy CCIR D/K také na tuto soustavu B/G s rozestupem kanálů 7 MHz. Tato soustava se někdy nazývá jen normou CCIR a pásmem VHF. Pro zjednodušení a odlišení se v literatuře předřazuje před číslo kanálu písmeno „E“.

TV pásmo Označení kanálu Nosný kmitočet / MHz
Obraz Zvuk
I. E 2 48,25 53,75
E 2 A 49,75 55,25
E 3 55,25 60,75
E 4 62,25 67,75
III. E 5 175,25 180,75
E 6 182,25 187,75
E 7 189,25 194,75
E 8 196,25 201,75
E 9 203,25 208,75
E 10 210,25 215,75
E 11 217,25 222,75
E 12 224,25 229,75
Kmitočty TV kanálů ve 4. – 5. TV pásmu (UHF)

Soustava se používá v celé Evropě, liší se jen odstupy kmitočtu zvuku od obrazu. Kmitočet zvuku podle normy CCIR K (v tabulce označen „K“) s odstupem zvuku 6,5 MHz od obrazu se používala v ČR a v dalších zemích bývalého východního bloku.

Kmitočet zvuku podle normy CCIR G (v tabulce označen „G“) s odstupem 5,5 MHz se používá v ostatních zemích Evropy. Na Slovensku se postupně přešlo ze soustavy K na CCIR G (tedy odstup zvuku od obrazu 5,5 MHz). 4. TV pásmo obsahuje kanály 21 – 34 a 5. TV pásmo kanály 35 – 69, ale to se v praxi moc nerozlišuje, celé toto pásmo, označované i jako UHF, se bere jako celek. V posledních letech se začínají využívat i nejvyšší kanály 61 – 69.

U digitálního pozemního vysílání DVB-T v Evropě se používá také toho rozdělení kanálů s odstupem 8 MHz, digitální signál DVB-T vyplňuje téměř celý 8 MHz kanál, proto už se neuvádějí nosné kmitočty zvuku a obrazu, ale u settopboxů v menu ladění se udává jako frekvence v MHz jen tzv. střední kmitočet TV kanálu, tento uvádíme ve sloupci za číslem kanálu. Celý rozsah kanálu je od -4 až do +4 MHz od středního kmitočtu, pro kanál 25 je to např. 502 až 510 MHz.

Označení kanálu Nosný kmitočet / MHz
Střední (DVB-T/T2) Obraz Zvuk (K) Zvuk (G)
21 474 471,25 477,75 476,75
22 482 479,25 485,75 484,75
23 490 487,25 493,75 492,75
24 498 495,25 501,75 500,75
25 506 503,25 509,75 508,75
26 514 511,25 517,75 516,75
27 522 519,25 525,75 524,75
28 530 527,25 533,75 532,75
29 538 535,25 541,75 540,75
30 546 543,25 549,75 548,75
31 554 551,25 557,75 556,75
32 562 559,25 565,75 564,75
33 570 567,25 573,75 572,75
34 578 575,25 581,75 580,75
35 586 583,25 589,75 588,75
36 594 591,25 597,75 596,75
37 602 599,25 605,75 604,75
38 610 607,25 613,75 612,75
39 618 615,25 621,75 620,75
40 626 623,25 629,75 628,75
41 634 631,25 637,75 636,75
42 642 639,25 645,75 644,75
43 650 647,25 653,75 652,75
44 658 655,25 661,75 660,75
45 666 663,25 669,75 668,75
46 674 671,25 677,75 676,75
47 682 679,25 685,75 684,75
48 690 687,25 693,75 692,75
49 698 695,25 701,75 700,75
50 706 703,25 709,75 708,75
51 714 711,25 717,75 716,75
52 722 719,25 725,75 724,75
53 730 727,25 733,75 732,75
54 738 735,25 741,75 740,75
55 746 743,25 749,75 748,75
56 754 751,25 757,75 756,75
57 762 759,25 765,75 764,75
58 770 767,25 773,75 772,75
59 778 775,25 781,75 780,75
60 786 783,25 789,75 788,75
61 794 791,25 797,75 796,75
62 802 799,25 805,75 804,75
63 810 807,25 813,75 812,75
64 818 815,25 821,75 820,75
65 826 823,25 829,75 828,75
66 834 831,25 837,75 836,75
67 842 839,25 845,75 844,75
68 850 847,25 853,75 852,75
69 858 855,25 861,75 860,75

Rozdělení tzv. „S“ kanálů

Tyto kanály se používají výhradně v kabelových televizních rozvodech (TKR), případně u větších rozvodů společné televizní antény (STA), kdy je přenášen velký počet programů a nešlo je naladit na starých CRT televizních přijímačích.


Literatura

  • Antény pro příjem rozhlasu a televize [kniha] - Milan Český, vydáno 1978, SNTL
  • Televizní technika : zařízení pro přenos a vysílání televizního signálu [kniha] - Vladimír Vít, Pavel Gregora, ISBN 80-86056-89-9

    Externí odkazy